Virtlab:Komponenty/Tunelovací server
Z VirtlabWiki
| Verze z 15:21, 23. 10. 2007 Kuc274 (Diskuse | příspěvky) (Presun "poznamek" do casti pro vyvojare) ← Předchozí porovnání |
Verze z 08:01, 28. 10. 2007 Kuc274 (Diskuse | příspěvky) (uprava textu) Následující porovnání → |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| Při návrhu distribuované varianty virtuální síťové laboratoře se ukázala potřeba propojovat dvě i více vzdálených zařízení do jednoho virtuálního ethernetového segmentu a to dynamicky, podle potřeby uživatele. Navíc bylo potřeba počítat s tím, že v každé lokalitě může být zařízení, které má být do virtuálního ethernetového segmentu, připojeno do jiné VLAN. Při zkoumání možných řešení nebyl nalezen žádný vhodný existující software pro tunelování VLAN, a proto bylo přistoupeno k implementaci vlastního řešení. | Při návrhu distribuované varianty virtuální síťové laboratoře se ukázala potřeba propojovat dvě i více vzdálených zařízení do jednoho virtuálního ethernetového segmentu a to dynamicky, podle potřeby uživatele. Navíc bylo potřeba počítat s tím, že v každé lokalitě může být zařízení, které má být do virtuálního ethernetového segmentu, připojeno do jiné VLAN. Při zkoumání možných řešení nebyl nalezen žádný vhodný existující software pro tunelování VLAN, a proto bylo přistoupeno k implementaci vlastního řešení. | ||
| - | Tunelovací server je démon běžící na zvláštním serveru, jež je součástí každého segmentu distribuovaného virtuálního spojovacího pole a jeho úkolem je zajistit propojení různých VLAN mezi jednotlivými lokálními virtuálními laboratořemi a také různých VLAN v rámci jednoho segmentu distribuovaného spojovacího pole. Takto lze zajistit, aby síťová zařízení, která jsou připojena na tunelované VLAN, byla zapojena jakoby v jediném zdánlivém ethernetovém segmentu, přestože je každé zařízení v jiné lokalitě a zde dokonce v jiné VLAN. | + | |
| + | Tunelovací server je jeden ze šesti serverů distribuovaného virtlabu. Jelikož se předpokládá jeho velké vytížení a hlavně potřeba vysoké rychlosti, je vhodné, aby běžel na vlastním fyzickém stroji. Pro svou činnost vyžaduje (minimálně) dvě síťová rozhraní. Jedním rozhraním je připojen k virtuálnímu spojovacímu poli a druhým do Internetu. | ||
| + | |||
| + | Od spojovacího pole přebírá všechny rámce směřující k prvku v jiné lokalitě. Úkolem je "zamaskovat" skutečnost, že prvek fyzicky není ve stejném ethernetovém segmentu, ale třeba na druhém konci světa. | ||
| + | |||
| + | '''Příklad:''' | ||
| + | | | | ||
| + | PC 1 -- Switch A -- | Internet | -- Switch B -- PC 2 | ||
| + | | | | ||
| + | |||
| + | Uživatel Virtlabu chce spojit Switch A a Switch B fyzickou linkou. Tyto switche se však mohou nacházet v různých lokalitách Distribuovaného Virtlabu. Tunelovací server tedy převezme všechny rámce směřující od Switche A do Switche B a zabalí je do UDP datagramu. Ten je poslán do lokality, kde se Switch B nachází. Tam jej opět převezme místní Tunelovací server a postará se o vybalení z UDP a odeslání směrem ke Switchi B. | ||
| + | |||
| + | '''Uživateli Virtlabu je však celá tato procedura skryta a vše se mu jeví, jako by switche byly opravdu přímo fyzicky spojeny.''' | ||
| ---- | ---- | ||
| + | == Shrnutí == | ||
| + | === Tunelovací server === | ||
| * má síťová rozhraní k lokálnímu segmentu virtuálního spojovacího pole (trunk do spojovacích prvků C3550) a do Internetu | * má síťová rozhraní k lokálnímu segmentu virtuálního spojovacího pole (trunk do spojovacích prvků C3550) a do Internetu | ||
Verze z 08:01, 28. 10. 2007
Při návrhu distribuované varianty virtuální síťové laboratoře se ukázala potřeba propojovat dvě i více vzdálených zařízení do jednoho virtuálního ethernetového segmentu a to dynamicky, podle potřeby uživatele. Navíc bylo potřeba počítat s tím, že v každé lokalitě může být zařízení, které má být do virtuálního ethernetového segmentu, připojeno do jiné VLAN. Při zkoumání možných řešení nebyl nalezen žádný vhodný existující software pro tunelování VLAN, a proto bylo přistoupeno k implementaci vlastního řešení.
Tunelovací server je jeden ze šesti serverů distribuovaného virtlabu. Jelikož se předpokládá jeho velké vytížení a hlavně potřeba vysoké rychlosti, je vhodné, aby běžel na vlastním fyzickém stroji. Pro svou činnost vyžaduje (minimálně) dvě síťová rozhraní. Jedním rozhraním je připojen k virtuálnímu spojovacímu poli a druhým do Internetu.
Od spojovacího pole přebírá všechny rámce směřující k prvku v jiné lokalitě. Úkolem je "zamaskovat" skutečnost, že prvek fyzicky není ve stejném ethernetovém segmentu, ale třeba na druhém konci světa.
Příklad:
| |
PC 1 -- Switch A -- | Internet | -- Switch B -- PC 2
| |
Uživatel Virtlabu chce spojit Switch A a Switch B fyzickou linkou. Tyto switche se však mohou nacházet v různých lokalitách Distribuovaného Virtlabu. Tunelovací server tedy převezme všechny rámce směřující od Switche A do Switche B a zabalí je do UDP datagramu. Ten je poslán do lokality, kde se Switch B nachází. Tam jej opět převezme místní Tunelovací server a postará se o vybalení z UDP a odeslání směrem ke Switchi B.
Uživateli Virtlabu je však celá tato procedura skryta a vše se mu jeví, jako by switche byly opravdu přímo fyzicky spojeny.
Shrnutí
Tunelovací server
- má síťová rozhraní k lokálnímu segmentu virtuálního spojovacího pole (trunk do spojovacích prvků C3550) a do Internetu
- podle své konfigurace tuneluje rámce vybraných VLAN přicházející z lokálního segmentu virtuálního spojovacího pole k příslušným tunelovacím serverům jiných lokalit a opačně
- umí i kopírovat rámce do více VLAN
- umožňuje přemosťovat mezi lokálními VLAN (kvůli propojování simulovaných laboratorních prvků připojených ke konstantě přiřazeným VLAN)
Později předpoklad doplnění návaznosti na enkapsulační server synchronních rozhraní
