Virtuální spojovací pole verze 2
Z VirtlabWiki
| Verze z 22:18, 17. 11. 2007 Dol72 (Diskuse | příspěvky) (→make-conn-tun-conf.pl - Generátor konfigurací pro aktivaci/deaktivaci vituální topologie) ← Předchozí porovnání |
Verze z 18:07, 18. 11. 2007 Dol72 (Diskuse | příspěvky) (→make-conn-tun-conf.pl - Generátor konfigurací pro aktivaci/deaktivaci vituální topologie) Následující porovnání → |
||
| Řádka 90: | Řádka 90: | ||
| === make-conn-tun-conf.pl - Generátor konfigurací pro aktivaci/deaktivaci vituální topologie === | === make-conn-tun-conf.pl - Generátor konfigurací pro aktivaci/deaktivaci vituální topologie === | ||
| - | * Vstupní soubor: resid.dat | + | '''Konfigurace:''' veškerá se provádí nastavením proměnných na začátku skriptu. |
| - | * Využívané konfigurační soubory: spoje.conf, tunservers.conf | + | |
| - | * Start: vlanstore2.pl resid | + | '''Spuštění:''' jediným parametrem je ''resid'' souboru s topologií, např.: <tt>/opt/virtlab/spojovac/make-conn-tun-conf.pl 30@ostrava</tt> Na jeho základě je vyhledán soubor ''resid''.dat v adresáři $residpath="/opt/virtlab/data/act-server". |
| - | * Konfigurace skriptu: v jeho těle | + | |
| + | Na základě souborů $spojeconffile="/etc/virtlab/spoje.conf" a $tunserversfile="/etc/virtlab/tunservers.conf" : | ||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
| * Vyžaduje vllog.pl | * Vyžaduje vllog.pl | ||
| * Výstupní soubory: resid/activate/assskname@site, resid/activate/tunscfg@site, resid/deactivate/assskname@site, resid/deactivate/tunscfg@site, resid/downs | * Výstupní soubory: resid/activate/assskname@site, resid/activate/tunscfg@site, resid/deactivate/assskname@site, resid/deactivate/tunscfg@site, resid/downs | ||
Verze z 18:07, 18. 11. 2007
Základní princip
Propojování Ethernet linek (access i trunk)
Jednotlivá rozhraní laboratorních prvků (reálných i simulovaných) jsou přivedena na různé VLAN (buďto nastavením fyzického portu C3560 do VLAN nebo trunkem od XEN a jiných serverů). Na portech C3560 připojujících reálná zařízení je konfigurován QinQ. Bylo prověřeno, že QinQ tunelem procházejí i netagované rámce. VLANy jsou ukončeny na tunelovacím serveru, který podle konfigurace bridguje veškerý provoz mezí Ethernet rozhraními síťových prvků lokality, resp. jej posílá do cizích lokalit v UDP přes Internet.
K tunnel serveru přicházejí z C3560 data z laboratorních zařízení trunkem, který nese
- single-tagged rámce, je-li laboratorní zařízení připojeno access linkou
- double-tagged rámce, je-li laboratorní zařízení připojeno trunkem
V každém případě tag nalepuje port, kterým do C3560 rámec od uživatelského zařízení vstoupil. Tunelovací server nerozlišuje, zda přemosťuje single-tagged nebo double-tagged rámce, orientuje se podle vnějšího tagu a případný vnitřní ho nezajímá. Jen je třeba nastavit větší MTU (1508 B).
Podle požadované topologie se automaticky konfigurují jen tunelovací servery; konfigurace C3560 (příp. C1900) jsou pevné - jedná se o přiřazení jednotlivých portů do QinQ VLAN a vytvoření všech VLAN v lokalitě (kvůli bridgeování v řetězu C3560 vytváříme všude všechny VLAN použité v lokalitě).
Propojování sériových linek
Propojování sériových linek se obsluhuje "klasicky", tj. generováním konfigurace pro jednotlivé ASSSK. Je předpokládáno, že se v topologii požadují pouze spoje mezi sériovými rozhraními laboratorních prvků připojených do téhož ASSSK, tj. že mapovací algoritmus správně pracuje s connectivity groups.
Paralelní zpracování rezervací
Generování a aktivace konfigurací se musí vypořádat s tím, že aktivátor konfigurací (atd) může chtít generátor konfigurací spustit paralelně vícekrát, pokud se sejde více rezervací vyžádaných danou lokalitou na stejný čas. Generátor konfigurací je proto reentrantní a generuje pro jednotlivá spuštění nezávislé sady souborů (vždy přípona RESID za každým, ta se pak jako parametr také předává uploaderu konfigurací do konfiguračního serveru). Také se může stát, že konfiguraci lokality bude chtít (přes Konfigurační server) modifikovat více lokalit naráz (ať už při aktivci nebo daktivaci) a nahrávané konfigurace (do Tunserveru nebo ASSSK) se nesmí během uploadu pomíchat (=musí se serializovat). Serializaci vyřešíme zatím tak, že konfigurační server bude současně přijímat jen 1 TCP spojení.
Poznámka:
- Předpokládáme, že CONNECT timeout na klientech je řádově 1 minuta, za kteroužto dobu se jistě předchozí jedno TCP spojení vyřídí (nejpomalejši je upload konfigurace do ASSSK, kde se mezi znaky čeká 100ms, ale zato jsou konfigy krátké).
- Všechny hodnoty pro TCP spojení jsou v /proc/sys/net/netfilter/, prip. v /proc/sys/net/ipv4/*tcp* (tcp_syn_retries), lze i nastavit zápisem do příslušného souboru.
- Viz http://www.mjmwired.net/kernel/Documentation/networking/ip-sysctl.txt
- Modernější způsob přístupu ke konstantám: sysctl. Debian Etch má soubor /etc/sysctl.conf který je pro to určený a příkazem sysctl -p lze aktivovat změny. Jinak po startu zajistuje natazeni toho (/etc/sysctl.conf) souboru link v /etc/rcS.d/procps.sh (ukazujici na /etc/init.d/prospc.sh). Takze nejlepsi je nahodit prislusny radek do /etc/systl.conf a aktivovat nastaveni pres "sysctl -p". Po restartu se natahne automaticky.
Na straně klienta konfiguračního serveru je třeba později trochu vylepšit obsluhu timeoutu z connect() - může se stát, že by v určitou hodinu chtělo nalévat konfiguraci do téže lokality velmi mnoho klientů a v rámci defaultního connect() timeoutu by se to nestihlo.
Konfigurační soubory
tunservers.conf
Mapuje jména lokalit na IP adresy jejich tunelovacích serverů. Syntaxe jako ve staré verzi spojovače:
jmeno_lokality ip_adresa_tunelovaciho_serveru
Nová syntaxe spoje.conf
Ve všech lokalitách je tentýž soubor, obsahující definici připojení laboratorních prvků ve všech lokalitách. To je nutné proto, že konfigurace pro všechny umí generovat kterákoli z lokalit (vždy lokalita, která je "zdrojem" rezervace).
Je zavedena konvence, že jména lokalit, laboratorních prvků a jejich rozhraní píšeme v konfiguračních souborech malými písmeny.
Syntaxe spoje.conf:
device@site:interface VLAN vlan_number device@site:interface ASSSK asssk-name@site port
Rozhraní laboratorních prvků, které nepodporují trunking, mohou být do řetězu přepínačů připojeny přes port C1900 (ten je k C3560 připojen přes ISL trunk)
Příklad:
r1@ostrava:ethernet0 VLAN 1000 r1@ostrava:ethernet1 VLAN 1001 uml1@ostrava:eth0 VLAN 2000 r1@ostrava:serial0 ASSSK asssk1@ostrava 1 r1@ostrava:serial1 ASSSK asssk1@ostrava 2 ra@karvina:fastethernet0/0 VLAN 300 ra@karvina:fastethernet0/1 VLAN 301 uml1@karvina:eth0 VLAN 400 ra@karvina:serial0 ASSSK asssk1@karvina 1 ra@karvina:serial0 ASSSK ASSSK1@karvina 2
Soubor s popisem topologie
Syntaxe podobná jako v první verzi spojovače, pouze s ohledem na implicitní použití QinQ se řádky neukončují znakem ";" nebo "&"
r1@site1:interface1,r2@site2:interface2
Programy
POZOR: Pro zjednodušení programy předpokládají správnou syntexi konfiguračních souborů a souboru s požadovanou topologií. V budoucnu bude implementován syntax checker (patrně externě).
make-conn-tun-conf.pl - Generátor konfigurací pro aktivaci/deaktivaci vituální topologie
Konfigurace: veškerá se provádí nastavením proměnných na začátku skriptu.
Spuštění: jediným parametrem je resid souboru s topologií, např.: /opt/virtlab/spojovac/make-conn-tun-conf.pl 30@ostrava Na jeho základě je vyhledán soubor resid.dat v adresáři $residpath="/opt/virtlab/data/act-server".
Na základě souborů $spojeconffile="/etc/virtlab/spoje.conf" a $tunserversfile="/etc/virtlab/tunservers.conf" :
- Vyžaduje vllog.pl
- Výstupní soubory: resid/activate/assskname@site, resid/activate/tunscfg@site, resid/deactivate/assskname@site, resid/deactivate/tunscfg@site, resid/downs
Uploader konfigurací tunelovacích serverů a ASSSK a tunelovací servery při aktivaci vituální topologie
Uploader konfigurací tunelovacích serverů a ASSSK a tunelovací servery při deaktivaci vituální topologie
TODO
- Zjistit, co se přesně stane, když na jednom ze spojených rozhraní laboratorních prvků uživatel nastaví trunk a na druhém access. Pro případ spojení v rámci lokality i přes tunel.
- Shazovat/nahazovat porty C3560 na začátku, resp. konci rezervace pomocí SNMP
